Kvasný Průmysl, 2006 (roč. 52), číslo 11-12
Význam oxidu siřičitého v pivu.Recenzovaný článek
Josef DVOŘÁK, Pavel DOSTÁLEK, Karel ŠTĚRBA, Pavel ČEJKA, Vladimír KELLNER, Jiří ČULÍK, Tomáš HORÁK, Marie JURKOVÁ
Kvasny Prum. 2006; 52(11-12): 346-348 | DOI: 10.18832/kp2006028 
Článek se zabývá rolí oxidu siřičitého v pivu, ve kterém působí jako antioxidant, antimikrobiální sloučenina nebo látka maskující starou chuť piva. Jsou popsány jeho formy výskytu v pivu, rozsah běžně se vyskytujících koncentrací, včetně legislativního omezení. Dále je v článku diskutován mechanismus jeho tvorby při kvašení, faktory, které ji ovlivňují, a jeho úbytek během skladování.
Význam oxidu uhličitého a ethylenu v procesu sladování.Recenzovaný článek
Josef PROKEŠ, Helena FIŠEROVÁ, Alena HELÁNOVÁ, Jiří HARTMANN
Kvasny Prum. 2006; 52(11-12): 349-352 | DOI: 10.18832/kp2006029
V laboratorních podmínkách napodobujících statické sladování bylo sledováno klíčení obilek ječmene jarního odrůdy Jersey a Tolar. Vzorky byly máčeny tak, aby obsahovaly po 72 hodinách délky pokusu 45 % vody. Doba máčení a klíčení byla celkem 6 dnů. Vzorky byly ve skleněných lahvích uzavřených pryžovou membránou. Vždy před vážením obilek a další manipulací s nimi byly tuberkulinovou stříkačkou přes membránu odebrány 2 ml mezizrnného plynu. Složení plynu v lahvích bylo v průběhu pokusu cíleně ovlivňováno sorbenty ethylenu a oxidu uhličitého, a naopak pomocí CEPA (2-chloretylfosfonová kyselina) bylo vytvořeno prostředí se zvýšenou hladinou ethylenu. Po...
Vplyv použitia biokalu na produkciu a kvalitu jačmeňa jarného.Recenzovaný článek
Richard POSPIŠIL
Kvasny Prum. 2006; 52(11-12): 353-354 | DOI: 10.18832/kp2006030
Hodnotenie vplyvu biokalu po výrobe bioplynu ako organického hnojiva na výšku produkcie a kvalitu jačmeňa jarného bolo vykonané v rokoch 2004 a 2005 na poloprevádzkovom pokuse na vysokoškolskom poľnohospodárskom podniku SPU v Kolíňanoch. Najvyššia priemerná produkcia zrna (6,14 t.ha-1) a celkovej fytomasy (12,56 t.ha-1) bola dosiahnutá po aplikácii biokalu počas vegetácie. Najnižší obsah hrubého proteínu (9 %) bol zistený pri hnojení jačmeňa jarného 25 t.ha-1 maštaľného hnoja. Pri použití biokalu ako organického hnojiva bol priemerný obsah hrubého proteínu na úrovni 10,4 %.
Rozvoj trvale neudržitelný. Udržitelný nebo neudržitelný?Nerecenzovaný článek
Lubomír NÁTR
Kvasny Prum. 2006; 52(11-12): 359-360 | DOI: 10.18832/kp2006031
Osobní názory, a tudíž i rozhodnutí o tom, zda činnosti lidstva jsou udržitelné nebo neudržitelné, závisí jak na znalostem, tak i na iracionálních argumentech. Cílem této série příspěvků je nabídnout hrubý náhled do procesů, které jsou životně důležité pro budoucnost lidstva. Mnoho publikací se poslední dobou podrobně zabývalo udržitelným rozvojem. Stručně zde představujeme publikaci Hodnocení ekosystémů k miléniu (The Millennium Ecosystem Assessment) a knihu s názvem "Gaia vrací úder" (The Revenge of Gaia) od J. Lovelocka. Na rozdíl od těchto pesimistických názorů představujeme čtenářům i extrémně optimistická hodnocení posledního vývoje lidské společnosti...