Kvasný Průmysl, 1984 (roč. 30), číslo 1
Nové metody kontroly sladu. Stanovení SO2 a barvy po povaření.Recenzovaný článek
M. NENTWICHOVÁ, A. DOLEŽALOVÁ
Kvasny Prum. 1984; 30(1): 6-9 | DOI: 10.18832/kp1984001 
V článku jsou hodnoceny nové metody, které slouží k určení kvality sladu a stanovení látek, jejichž obsah je limitován. Stanovení SO2 bylo zavedeno v poslední době, kdy se sířením sladu snižuje obsah nitrosaminů. Bylo vyzkoušeno několik metod. Uvedená metoda, založená na principu vytěsnění SO2 z celých zrn kyselinou fosforečnou v proudu dusíku a jeho titrační stanovení má nejlepší reprodukovatelnost. Barva po povaření je kritérium, které je požadováno především evropskými odběrateli. Princip metody je povaření kongresní sladiny za standardních podmínek. Barva se stanoví metodou EBC. Nevýhodou metody je...
Využívání mikrobiologických rozborů k zvyšování trvanlivosti piva.Recenzovaný článek
J. ŠAVEL, M. PROKOPOVÁ
Kvasny Prum. 1984; 30(1): 10-13 | DOI: 10.18832/kp1984002
Článek se zabývá faktory, které ovlivňují trvanlivost piva, jako teplota, druh mikroorganismů, počet mikroorganismů ve stočeném pivu fyziologický stav a složení piva. Diskutují se problémy s hodnocením mikrobiologické čistoty potrubí, hadic a nádob a stáčecích strojů a uvádějí se praktické závěry pro dosažení vysoké trvanlivosti piva.
Vplyv niektorých aktivátorov na kvasenie muštov s rezíduami fungicídov.Recenzovaný článek
E. MINÁRIK
Kvasny Prum. 1984; 30(1): 14-17 | DOI: 10.18832/kp1984003
Inhibičný účinok protibotrytických fungicídov možno značne zmierniť až takmer úplne odstrániť aktivátorom pôvodu hýfovitej huby Botrytis cinerea. Už 100-300 mg . l-1 aktivátora urýchľuje začiatok a celkový priebeh, najmä však prvú fázu búrlivého kvasenia muštov obsahujúcich zvyšky fungicídov. Tiamín stimuluje kvasenie len nepatrne, fosforečnan amónny nemá na rýchlosť kvasenia prakticky žiadny vplyv.
Chemická úprava slámy pro krmivářské a mikrobiologické účely. I. Biologická charakteristika slámy a její chemická úprava.Recenzovaný článek
J. PELECHOVÁ, D. FABIÁNOVÁ, J. STANĚK, J. ŽĎÁRSKÝ, T. SOKOLOV
Kvasny Prum. 1984; 30(1): 17-22 | DOI: 10.18832/kp1984004
Alkalickou reakcí louhem sodným bylo zjištěno narušení lignocelulosového komplexu pšeničné a ječné slámy formou nabobtnávání buněčných stěn. Takovéto buňky jsou pak lépe přístupné celulolytickým enzymům bachoru přežvýkavců. Hydrolýzou stejných druhů slámy zředěnou kyselinou sírovou při teplotě 120-160 °C byly získány hydrolyzáty slámy s různým obsahem monosacharidů. Průběh uvolňování glukosy, xylosy a arabinosy během štěpení hemicelulosy a lignocelulosového komplexu byl sledován kapalinovou chromatografií. Hydrolýza bez přítomnosti minerální kyseliny nevede ani při vyšších teplotách (140-160 °C k prakticky použitelné hydrolýze hemicelulos...