Kvasny Prum. 2012; 58(5): 140-146 | DOI: 10.18832/kp2012014

Posklizňové dozrávání vybraných odrůd jarního ječmene v roce 2011.Recenzovaný článek

Lenka SACHAMBULA, Vratislav PSOTA
VÚPS, a. s., Sladařský ústav, Mostecká 7, 614 00 Brno

V roce 2011 byly 3 týdny po dosažení plné zralosti rozdíly mezi odrůdami značné. Hodnoty energie klíčení se pohybovaly v rozpětí 69-93 %. Nejpomaleji odeznívalo posklizňové dozrávání u odrůd Aksamit a Radegast. 9 týdnů po dosažení plné zralosti měly všechny odrůdy energii klíčení na úrovni minimálně 97 %. Rozdíly mezi odrůdami v pozdějším období byly zřetelnější při stanovení rychlosti klíčení nebo indexu klíčení. Rozdíly mezi odrůdami 9 a 12 týdnů po dosažení plné zralosti byly v rozpětí 10 % v případě rychlosti klíčení nebo jedné jednotky v případě indexu klíčení. Nejrychleji ukončily posklizňové dozrávání odrůdy Bojos, Tolar, Xanadu, Radegast, Sebastian a Aktiv. Proměnlivost energie klíčení i znaků popisujících intenzitu klíčení byla ovlivněna výrazným způsobem lokalitou. Odrůda ovlivňovala proměnlivost rychlosti klíčení a indexu klíčení po celou dobu sledování v rozpětí 21 až 42 %.

Klíčová slova: ječmen, odrůda, posklizňové dozrávání, klíčení

Vloženo: 29. únor 2012; Přijato: 2. duben 2012; Zveřejněno: 1. květen 2012 

Reference

  1. Basařová, G. (ed.), 1992: Pivovarsko-Sladařská analytika 1. Merkanta, Praha.
  2. Benech-Arnold, R. L., 2002: Bases of pre-harvest sprouting resistance in barley: Physiology, molecular biology and environmental control of dormancy in barley grain. In: Barley science. Recent advances from molecular biology to agronomy of yield and quality. Food Product Press. New York.
  3. Bewley, J. D., Black, M., 1982: Physiology and Biochemistry of Seeds in Relation to Germination. Vol. 2 Viability. Dormancy and Environmental Control. Springer - Verlag, Berlin, 375. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Cochrane, M.P., 1993:Effects of temperature during grain development on the germinability of barley grains. Aspects Appl. Biol. 36:103-13.
  5. EBC Analysis Committee, 2009: Analytica-EBC, Verlag Hans Carl Getränke-Fachverlag, Nürnberg.
  6. Psota, V., Šusta, J., Kosař, K., 1998: Homogenita a modifikace sladu II. Klíčení zrna, chuť piva. Kvasny Prum. 44:126-129. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Psota, V., Šebánek, J., 1999: Role fytohormonů v klíčení a sladování. Studijní Informace. Mimo řady, ÚZPI, Praha.
  8. Kastner, J., 1976: Zpracování sladů s vysokým obsahem bílkovin. Závěrečná zpráva 12/15. VÚPS Brno.
  9. Kastner, J., 1977: Zpracování ječmenů a sladů s vysokým obsahem bílkovin. Závěrečná zpráva 12/2, VÚPS Brno.
  10. Kastner, J., 1979: Vliv odrůdy na délku posklizňového dozrávání se zvláštním zřetelem na výhledové odrůdy. Urychlení posklizňového dozrávání ječmenů. Dílčí zpráva 3b/2, VÚPS Brno.
  11. Woonton, B. W., Jacobsen, J. V., Sherkat, F., Stuart, I. M., 2005: Changes in Germination and Malting Quality During Storage of Barley. J. Inst. Brew. 111: 33-41. Přejít k původnímu zdroji...

Zpět na obsah