Kvasný Průmysl, 2012 (roč. 58), číslo 5
Odrůdy ječmene registrované v České republice v roce 2012.Recenzovaný článek
Vratislav PSOTA, Olga DVOŘÁČKOVÁ, Lenka SACHAMBULA
Kvasny Prum. 2012; 58(5): 133-139 | DOI: 10.18832/kp2012013 
V České republice byly v roce 2012 registrovány sladovnické odrůdy jarního ječmene Explorer, Signum, Sunshine a Zeppelin. Nejvyšší obsah extraktu vykazovaly odrůdy Signum a Zeppellin (83,7 %). Všechny čtyři odrůdy vykazovaly vysokou úroveň proteolytického a amylolytického rozluštění. Hodnota dosažitelného stupně prokvašení byla u odrůd Zeppelin, Explorer a Sunshine vysoká (82,9-83,8 %), u odrůdy Signum nízká (80,1 %). Rozluštění buněčných stěn se pohybovalo v rozpětí 88-97 %, což bylo spojeno s nízkým obsahem β-glukanů ve sladině (43-144 mg/l). Žádná z odrůd nebyla doporučena pro výrobu piva s chráněným zeměpisným označením "České pivo". Dále...
Posklizňové dozrávání vybraných odrůd jarního ječmene v roce 2011.Recenzovaný článek
Lenka SACHAMBULA, Vratislav PSOTA
Kvasny Prum. 2012; 58(5): 140-146 | DOI: 10.18832/kp2012014
V roce 2011 byly 3 týdny po dosažení plné zralosti rozdíly mezi odrůdami značné. Hodnoty energie klíčení se pohybovaly v rozpětí 69-93 %. Nejpomaleji odeznívalo posklizňové dozrávání u odrůd Aksamit a Radegast. 9 týdnů po dosažení plné zralosti měly všechny odrůdy energii klíčení na úrovni minimálně 97 %. Rozdíly mezi odrůdami v pozdějším období byly zřetelnější při stanovení rychlosti klíčení nebo indexu klíčení. Rozdíly mezi odrůdami 9 a 12 týdnů po dosažení plné zralosti byly v rozpětí 10 % v případě rychlosti klíčení nebo jedné jednotky v případě indexu klíčení. Nejrychleji ukončily posklizňové dozrávání odrůdy Bojos, Tolar, Xanadu, Radegast, Sebastian...
Vliv skladování chmelových pelet na kvalitu piva.Recenzovaný článek
Alexandr MIKYŠKA, Karel KROFTA, Danuša HAŠKOVÁ, Jiří ČULÍK, Pavel ČEJKA
Kvasny Prum. 2012; 58(5): 148-154 | DOI: 10.18832/kp2012015
Pokusné várky (50 l) 12 % celosladového světlého ležáckého piva byly chmeleny buď čerstvým chmelem, nebo peletami skladovanými jeden rok v originálním balení při teplotě 20 oC. Byly použity odrůdy Žatecký poloraný červeňák a Premiant. Při shodné dávce alfa kyselin měla piva chmelená starými chmely hořkost o 2 j.h. nižší. Úbytky hořkosti v průběhu skladování byly srovnatelné. Obsah karbonylových látek v čerstvých pivech i po 6 měsících skladování závisel na stáří chmele. V čerstvých pivech ze starých chmelů byl vyšší obsah Streckerových aldehydů a v průběhu skladování byl zjištěn vyšší nárůst obsahu karbonylů z mastných kyselin. Čerstvá i skladovaná...