Kvasný Průmysl, 1984 (roč. 30), číslo 6
Problematika kovů v pivu - Al, As, Cd, Pb.Recenzovaný článek
V. KELLNER, P. ČEJKA, F. FRANTÍK
Kvasny Prum. 1984; 30(6): 121-124 | DOI: 10.18832/kp1984023 
V práci je stručně shrnut význam jednotlivých kovů, tj. Al, As, Cd a Pb z hlediska pivovarského a zároveň je poukázáno na případné škodlivé zdravotní efekty. Koncentrace uvedených 4 prvků byly měřeny v 31 vzorku 12%, 10% a 8% piva dostupného na československém trhu (celkem bylo provedeno 107 stanovení). Výsledky jsou diskutovány s hodnotami uvedenými v literatuře a porovnány s hygienickými předpisy (směrnice č. 50 [lit.9]) platnými ČSSR. Ani v jednom případě se koncentrace měřeného kovu nepřiblížila maximální povolené hranici.
Pivovarníctvo v Mozambickej ľudovej republike.Recenzovaný článek
R. ŠUSTÁK
Kvasny Prum. 1984; 30(6): 124-128 | DOI: 10.18832/kp1984024
Článok je stručným nazretím do mozambického pivovarníctva, na jeho charakteristické črty, štruktúru a osobitosť. Udáva prehľad produkcie piva v Mozambiku za posledné roky a všíma si najmä problematiku výroby a kvality piva, sortimentnú skladbu, technickú a laboratórnu kontrolu v pivovaroch a niektoré výsledky a zámery československo-mozambické spolupráce v oblasti pivovarníctva.
Biotin a biochemická aktivita kvasinkové buňky.Recenzovaný článek
V. JIRKŮ, A. ČEJKOVÁ, G. BASAŘOVÁ
Kvasny Prum. 1984; 30(6): 128-132 | DOI: 10.18832/kp1984025
Biotin byl poprvé izolován a identifikován jako růstový faktor kvasinkové buňky v roce 1935. Od této doby jsou jeho biologická úloha, struktura a mechanismus účinku intenzivně studovány. Biotin je esenciální kofaktor pro malé množství enzymů, které mají různé metabolické funkce. V této souvislosti tento přehledný článek pojednává o vývoji našich znalostí o biochemických procesech dependentních na biotinu, biosyntézy biotinu i jeho strukturních analogů a buněčném transportu biotinu. Pozornost je také věnována účinkům deficiente biotinu, a to zvláště ve vztahu k průmyslové kultivaci kvasinek.
Biosyntéza L-lysinu na bázi psofokarpové mouky jako zdroje dusíku.Recenzovaný článek
F. SMÉKAL, M. BÁRTA, V. BULANT, S. ALBERT
Kvasny Prum. 1984; 30(6): 133-135 | DOI: 10.18832/kp1984026
Byla studována biosyntéza L-lysinu u kmenů Corynebacterium glutamicum a Brevibacterium flavum na fermentačních médiích, která obsahovala jako komplexní zdroj dusíku hydrolyzát psofokarpové mouky, připravené mletím bobů Psophocarpus tetragonolobus. Analýza aminokyselin prokázala možnost náhrady hydrolyzátu arašídové mouky tímto nestandardním zdrojem dusíku. S kmeny Corynebacterium glutamicum se dosahuje 44 - 46 g L-lysinu/l fermentačního média za 96 h kultivace, u kmene Brevibacterium flavum se produkce L-lysinu pohybují mezi 30 - 33 g/l média za stejnou dobu kultivace. V měřítku 2litrových fermentačních tanků bylo...