Kvasny Prum. 2013; 59(10-11): 296-305 | DOI: 10.18832/kp2013031

Saaz Late - česká odrůda chmele doporučená pro České pivo.Recenzovaný článek

Alexandr MIKYŠKA, Martin SLABÝ, Marie JURKOVÁ, Karel KROFTA, Josef PATZAK, Vladimír NESVADBA
1 Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s. Lípová 15, 12044, Praha 2, Česká republika
2 Chmelařský institut, s.r.o., Kadaňská 2525, 438 01 Žatec

Odrůda Saaz Late, registrovaná v roce 2010, byla šlechtěna se záměrem vyššího výnosu na úrovni min . 2 t/ha při zachování pivovarské kvality Žateckého poloraného červeňáku . Geneticky náleží do skupiny evropských aromatických odrůd . Obsah i složení α- a β- kyselin je velmi blízké Žateckému červeňáku, stejně jako složení chmelových silic . Těmito parametry vyhovuje požadavkům evropského chráněného zeměpisného označení "České pivo" . Piva chmelená Saaz Late mají senzorický charakter blízký pivům chmeleným tradičním Žateckým poloraným červeňákem, doznívání senzorické hořkosti je ale mírně pomalejší, charakter hořkosti poněkud méně jemný s vyšší trpkostí. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze zařadil odrůdu Saaz Late v roce 2013 do seznamu odrůd chmele doporučených pro výrobu "Českého piva" .

Klíčová slova: chmel (Humulus lupulus L.), šlechtění chmele, α-kyseliny, chmelové silice, genom, DNA, pivovarské testy, chráněné zeměpisné označení České pivo

Vloženo: 8. červen 2013; Přijato: 20. červenec 2013; Zveřejněno: 1. říjen 2013 

Reference

  1. Analytica EBC, 1998: 5th edition, European Brewery Convention, Carl-Hans Verlag, Nürenberg.
  2. Basařová, G.,1994: Pivovarsko sladařská analytika, Merkanta, Praha.
  3. Čejka, P., Kellner, V., Čulík, J., Horák, T., Jurková, M., 2002: Modern Methods for Evaluation of Sensorial Analyses Results. Kvasny Prum., 48 (5): 114-119. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Hadonou, A.M., Walden, R., Darby, P., 2004: Isolation and characterization of polymorphic microsatellites for assessment of genetic variation of hops (Humulus lupulus L.). Mol. Ecol. Notes 4: 280- 282. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Jurková, M., Čejka, P., Houška, M., Mikyška, A., 2013: Simultaneous Determination of Prenylflavonoids and Isoflavonoids in Hops and Beer by HPLC-DAD Method: Study of Green Hops Homogenate Application in the Brewing Process. Kvasny Prum. 59 (2): 41-49. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Hughes, P.S., Simpson, W.J., 1996: Bitterness of Congeners and Stereoisomers of Hop-Derived Bitter Acids Found in Beer. J. Am. Soc. Brew. Chem. 54(4): 234-237. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Krofta, K., 2002: Obsah a složení chmelových pryskyřic žateckých chmelů z pohledu jejich pivovarské hodnoty. Disertační práce, VŠCHT Praha.
  8. Krofta, K., Patzak, J.,2011: Investigation of Czech Hop Varieties Authenticity by Means of Chemical and Genetic Analyses. Kvasny Prum. 57(7-8): 296-304. Přejít k původnímu zdroji...
  9. Krofta, K., 2013: Závěrečná zpráva projektu MPO FR TI1/012 "Vývoj odrůdy Vital pro zemědělství, pivovarnictví a farmacii". Chmelařský institut, Žatec.
  10. Krofta, K. Patzak, J., Nesvadba, V., Mikyška, A., Slabý, M., Čejka, P., 2013: Vital - the Czech Hop Hybrid Variety, Part I. Kvasny Prum., 59(1): 2 13- 217 Přejít k původnímu zdroji...
  11. Methods of Analysis of the ASBC, 1992: 8th edition, American Society of Brewing Chemists, St. Paul, Minnesota.
  12. Mikyška, A., Čejka, P., 2013: Stanovení senzorické hořkosti piva. Certifikovaná metodika, VÚPS, Praha. ISBN 978-80-86576-59-6 (v tisku).
  13. Mikyška, A., Krofta, K., Hašková, D., 2006: Evaluation of Antioxidant Properties of Hop and Hop Products. Kvasny Prum., 52 (7-8): 214-225. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Nesvadba, V., Brynda, M., Patzak, J., Krofta, K., 2008: Metodika pro udržení odrůdové čistoty chmelových porostů. Metodika pro praxi 5/08 Žatec, Chmelařský institut, ISBN 978-80-86836-87-4.
  15. Nesvadba, V., Polončíková, Z., Henychová, A., Krofta, K. and Patzak, J., 2010: Charakterizace a identifikace odrůdy Vital. Metodika pro praxi 6/10. Žatec: Chmelařský institut, ISBN 978-80-87357-06-4.
  16. Neve, R.A., 1991: Hops. Chapman Hall, London. ISBN 0-412-30330-2. Přejít k původnímu zdroji...
  17. Nickerson, G.B., Likens, S.T., 1979: Hop Storage Index. J. Am Soc. Brew. Chem., 37, 184-187. Přejít k původnímu zdroji...
  18. Patzak, J., 2001: Comparison of RAPD, STS, ISSR and AFLP molecular methods used for assessment of genetic diversity in hop (Humulus lupulus L.). Euphytica 121: 9-18. Přejít k původnímu zdroji...
  19. Patzak, J., Matoušek, J., 2011: Development and evaluation of expressed sequence tag-derived microsatellite (EST- SSR) markers for genotyping of hop (Humulus lupulus L.). Biologia Plantarum 55: 761-765. Přejít k původnímu zdroji...
  20. Patzak, J., Nesvadba, V., Krofta, K., Henychová, A., Marzoev, A.I., Richards, K. (2010a): Evaluation of genetic variability of wild hops (Humulus lupulus L.) in Canada and the Caucasus region by chemical and molecular methods. Genome 53: 545-557. Přejít k původnímu zdroji...
  21. Patzak, J., Nesvadba, V., Henychová, A., Krofta K. (2010b): Assessment of the Genetic Diversity of Wild Hops (Humulus lupulus L.) in Europe Using Chemical and Molecular Analyses. Biochemical Systematics and Ecology 38, 136-145. Přejít k původnímu zdroji...
  22. Patzak J. and Matoušek J. (2013): Metodika využití molekulárně-genetických markerů sekvencí genů a genetických elementů ve šlechtění a managementu chmele (Humulus lupulus). Certifikovaná metodika, Žatec, Chmelařský institut s.r.o., 40 s. ISBN 978-80-86836-94-2.
  23. Úřední věstník Evropské unie, C16, 23.01.2008, 14-22.

Zpět na obsah