Lípová 15, 120 44 Praha 2 | Email: kvas@beerresearch.cz | Tel.: +420 224 900 129 | Fax: +420 224 290 618
Kvasny Prum. 2003; 49(7-8): 188-191 | DOI: 10.18832/kp2003014
V průběhu klasické naplavovací křemelinové filtrace byly měřeny ve dvou úhlech rozptylu světla zákaly filtrovaného piva, a to jak průtokově, tak i na výstupu z filtru. Přesto, že hodnoty zákalů naměřené na začátku a na konci filtrace se příliš nelišily resp. mírně klesaly, metodou tepelného šokování bylo pozorováno výrazné zhoršení koloidní stability piva na konci filtrace oproti pivu vytékajícímu z filtru na začátku procesu. Rychlou a nenákladnou metodou turbidimetrické analýzy na principu Chaponových testů na tanoidy a alkoholový chladový zákal bylo shledáno, že ve filtrátu přibývá v průběhu filtrace tanoidů. S rostoucí dobou filtrace byl pozorován ve filtrátu i růst množství anthokyanogenů a celkových polyfenolů. Pozorované vymývání celého spektra komplexů bohatých na polyfenoly, zadržených již dříve ve vrstvě blíže u filtrační přepážky, do filtrátu, je pravděpodobně komplexní chromatografický proces iontově-výměnného i velikostně-filtračního resp. vylučovacího charakteru. S dobou filtrace klesá pravděpodobně i rozpustnost protein-polyfenolových komplexů již zadržených ve filtrační vrstvě s přibývajícím množstvím dalších komplexů, převážně obsahujících proteiny, v důsledku čehož dochází ke změně srážecího resp. rozpouštěcího poměru mezi nimi a polyfenoly.
Zveřejněno: 1. červenec 2003