Lípová 15, 120 44 Praha 2 | Email: kvas@beerresearch.cz | Tel.: +420 224 900 129 | Fax: +420 224 290 618
Kvasny Prum. 2003; 49(10): 296-303 | DOI: 10.18832/kp2003019
Chmelovar je v poslední době jednou z nejdiskutovanějších oblastí technologie výroby piva. Je to zejména z důvodu vysoké energetické náročnosti, neboť při chmelovaru je spotřebováno 35-40 % veškeré tepelné energie potřebné na výrobu piva. Proto byly vyvinuty nové úsporné systémy, pracující s nižším celkovým odparem. Přitom by ale měly být zachovány všechny kvalitativní parametry vyrážené mladiny. Jako porovnávací mechanismy mezi různými varními systémy se používají obsah dimethylsulfidu, koagulovatelný dusík a tepelné zatížení mladiny, vyjádřené jako číslo kyseliny thiobarbiturové. Mladina však obsahuje stovky dalších těkavých sloučenin, které se významnou měrou mohou podílet na senzorické kvalitě piva. V rámci práce byla nejprve pomocí uvedených základních kritérií sledována intenzita chmelovaru na různých konvenčních systémech obvyklých v českých pivovarech: atmosférický chmelovar přímým otopem zemním plynem, atmosférický chmelovar s otopem párou a chmelovary pomocí externího a interního vařáku. Byly sestrojeny křivky sledovaných parametrů v závislosti na čase chmelovaru a nastaveny optimální časy pro jednotlivé varní systémy tak, aby mohlo dojít k porovnání naměřených dat. V druhé části práce pak byly porovnávány některé další analytické parametry hotových mladin, jako chmelové silice nebo některé aldehydy. Výsledky testů naznačily, že při přechodu mezi v tuzemsku používanými konvenčními způsoby chmelovaru lze dosáhnout po optimalizaci stejných základních kvalitativních parametrů mladiny. Hlubší optimalizaci pak vyžaduje úprava varních systémů a technologických postupů z hlediska některých dalších pomocných analytických ukazatelů.
Zveřejněno: 1. říjen 2003