Kvasný Průmysl, 2017 (roč. 63), číslo 4

Odpadní pivovarské a vinařské kvasinky jako surovina pro biotechnologické výrobyRecenzovaný článek

Tomáš ŘEZANKA, Andrea PALYZOVÁ, Karel SIGLER

Kvasny Prum. 2017; 63(4): 158-162 | DOI: 10.18832/kp201718

Kvasinka rodu Saccharomyces je nejběžněji používaným organismem v biotechnologiích a množství její biomasy vznikající při výrobě piva a vína je obrovské. Uvádí se, že celosvětová roční produkce obou nápojů s sebou nese produkci více než půl milionu tun kvasinek, počítáno na sušinu, což je největší produkce jakéhokoliv mikroorganismu na celém světě. Z tohoto důvodu je možno zvážit její použití jako sekundární suroviny. V následujícím review se zaměřujeme na využití biomasy odpadních kvasinek především z hlediska jejího zpracování na biopaliva, zejména bionaftu. Zvláštní pozornost je věnována též využití kvasinek jako zdroje sofistikovaných produktů,...

Prenylované flavonoidy jako cenné biologicky aktivní látky chmeleRecenzovaný článek

Jakub NEŠPOR, Vojtěch HANKO, Marcel KARABÍN, Lukáš JELÍNEK, Pavel DOSTÁLEK

Kvasny Prum. 2017; 63(4): 164-172 | DOI: 10.18832/kp201719

Chmelové hlávky obsahují řadu významných sloučenin, které jsou hojně používány v pivovarství, ale v poslední době roste zájem o využití chmele i k dalším účelům, zejména ve farmaceutickém průmyslu. Mezi sloučeniny chmele s farmaceutickým potenciálem patří i skupina prenylovaných flavonoidů, které vykazují řadu významných pozitivních účinků na lidské zdraví, a to zejména antikarcinogenních, kardiovaskulárních, antioxidačních, antimikrobiálních, protizánětlivých a estrogenních. V přehledném článku jsou prezentovány současné znalosti o jednotlivých biologických účincích, potenciálně využitelných ve farmaceutickém průmyslu.

Faktory ovlivňující produkci senzoricky aktivních látek u pivovarských a vinařských kvasinekFaktory ovlivňující produkci senzoricky aktivních látek u pivovarských a vinařských kvasinekRecenzovaný článek

Eva VONTROBOVÁ, Jana KOPECKÁ, Gabriela ROTKOVÁ, Dagmar MATOULKOVÁ

Kvasny Prum. 2017; 63(4): 173-189 | DOI: 10.18832/kp201720

Publikace je zaměřena na pivovarské a vinařské kvasinky a jejich roli při výrobě alkoholických nápojů. Jednotlivé rody a druhy kvasinek se odlišují stavbou genomu. Četné hybridizace vedly ke vzniku nových linií kvasinek, jako jsou například skupiny spodních pivovarských kvasinek Saaz a Frohberg. Se strukturou genomu je spjata syntesa proteinů. Proteiny ovlivňují metabolické pochody buňky a tedy i vznik metabolitů. Díky svým specifickým metabolickým pochodům mají kvasinky významný vliv na aroma a chuť kvašených nápojů. Alkoholy, estery, acetaldehydy, monoterpenoidy, organické kyseliny, glycerol, vicinální diketony nebo sirné sloučeniny produkované kvasinkami...

Hodnocení obsahu α- a β-hořkých kyselin ve sklizni českých chmelů v roce 2016Recenzovaný článek

Alexandr MIKYŠKA, Martin DUŠEK, Marie JURKOVÁ

Kvasny Prum. 2017; 63(4): 190-198 | DOI: 10.18832/kp201721

Byl vyhodnocen obsah α- a β-hořkých kyselin chmele sklizeného v České republice v roce 2016. Vzorky byly ze všech pěstebních oblastí - Žatecké, Úštěcké a Tršické (77,3 %, 10,7 % a 11,9 % ploch chmelnic v ČR). Testované odrůdy, Žatecký poloraný červeňák (ŽPČ), Sládek, Premiant, Agnus, Kazbek a Saaz Late, byly pěstovány na 87,8 %, 5,6 %, 3,7 %, a 0,8 %, 0,4 % a 0,9 % ploch chmelnic. Vzorky byly analyzovány metodou EBC 7.7 (HPLC) a výsledky jsou udány v % hmot. v sušině. Průměrný obsah α-hořkých kyselin odrůdy ŽPČ v České republice (3,35 %) byl o 1,20 % (55,8 % rel.) vyšší oproti sklizni roku 2015 a 0,20 % (5,6 % rel.) nižší v porovnání...

Pivovary knížat Kinských (Česká Kamenice, Choceň, Rosice a Zlonice) ve 2. polovině 19. stoletíRecenzovaný článek

Michal HOFMAN

Kvasny Prum. 2017; 63(4): 199-205 | DOI: 10.18832/kp201723

Článek se zabývá vývojem knížecích pivovarů rodu Kinských v České Kamenici, Chocni, Rosicích a Zlonicích ve 2. polovině 19. století. Na základě archivních pramenů bylo možné vytvořit základní přehled o jejich postupné modernizaci, produkci, spotřebě surovin i personální situaci. Níže přiložené tabulky tak umožňují dobré srovnání jednotlivých pivovarnických provozů.

Diplomové práce absolventov Ústavu biotechnológie Fakulty chemickej a potravinárskej technológie Slovenskej technickej univerzity v Bratislave roku 2017Nerecenzovaný článek

Daniela ŠMOGROVIČOVÁ

Kvasny Prum. 2017; 63(4): 206-214

Z jiných časopisůNerecenzovaný článek

Alexandr MIKYŠKA

Kvasny Prum. 2017; 63(4): 215-224