Kvasný Průmysl, 2017 (roč. 63), číslo 5

27. Pivovarsko-sladařské dny – souhrny přednášekNerecenzovaný článek

Kvasny Prum. 2017; 63(5): 232-236

Nové odrůdy a perspektivní genotypy chmeleRecenzovaný článek

Vladimír NESVADBA, Jitka CHARVÁTOVÁ, Lucie ŠTEFANOVÁ

Kvasny Prum. 2017; 63(5): 237-240 | DOI: 10.18832/kp201724

Šlechtění chmele v České republice je dlouhodobě zaměřeno na aromatické a hořké chmele. V posledních letech se daří získávat i nové genotypy se specifickou vůní. V roce 2017 byly registrovány dvě nové české odrůdy Gaia a Boomerang. V registračních zkouškách jsou genotypy 5193 a 5164. Nová generace genotypů se specifickou vůní se vyznačuje širokou variabilitou jednotlivých typů vůní chmele.

Stanovení hořkých látek v chmelu - vliv ročníku a stáří chmeleRecenzovaný článek

Karel KROFTA, Alexandr MIKYŠKA, Marie JURKOVÁ, Lenka MRAVCOVÁ, Petra VONDRÁČKOVÁ

Kvasny Prum. 2017; 63(5): 241-247 | DOI: 10.18832/kp201725

Práce je zaměřena na vzájemné porovnání čtyř metod stanovení alfa kyselin ve chmelu (EBC 7.4, EBC 7.5, ČSN a EBC 7.7) a jejich aplikaci při hodnocení chmele skladovaného za různých podmínek. Dále jsou diskutovány výsledky porovnání prognózovaných a skutečných hodnot alfa kyselin v dlouhodobém sledování sklizní tří českých odrůd chmele. Největší rozdíly byly zjištěny mezi metodami EBC 7.5 (KH) a EBC 7.7 (HPLC), prvá dává systematicky vyšší výsledky a rozdíl exponenciálně stoupá s hodnotou indexu skladování chmele (HSI), u čerstvých chmelů je rozdíl 10 - 15 % rel., u starších chmelů s HSI 0,6 - 0,7 je rozdíl 25 - 45 % rel. Předsklizňová prognóza i sklizňový...

Pivovarské zkoušky odrůd ječmene registrovaných v České republiceRecenzovaný článek

Alexandr MIKYŠKA, Vratislav PSOTA

Kvasny Prum. 2017; 63(5): 248-260 | DOI: 10.18832/kp201726

Podrobná analýza sladu sice poskytuje informace o předpokladech pro jeho zpracování v pivovaru, jednoznačný vztah mezi kvalitativními znaky sladu a konečnou, zejména senzorickou kvalitou piva neexistuje. Článek shrnuje výsledky tříletých pilotních varních testů s odrůdami ječmene doporučenými pro výrobu piva s chráněným zeměpisným označením "České pivo" Blaník, Bojos, Francin, Laudis 550, Malz, Petrus a Vendela a odrůdami pro výrobu exportních sladů Kangoo, Sebastian, Sunshine a Xanadu. Výsledky ukázaly některé specifické vlastnosti odrůd a přispěly k poznatkům o relacích mezi kvalitativními znaky sladu a senzorickou kvalitou českého ležáckého piva....

Technologický vývoj opavského pivovaru v letech 1824-1945Recenzovaný článek

Milan STAREC

Kvasny Prum. 2017; 63(5): 261-268 | DOI: 10.18832/kp201722

Nový měšťanský pivovar v Opavě byl vystavěn v letech 1824-1826, v polovině 19. století došlo k přechodu na spodní kvašení a záhy po zrušení propinace byl zaveden do pivovaru parostrojní pohon. Neustále docházelo k modernizacím pivovaru a na přelomu 19. a 20. století pivovar vystavoval cca 80 000 hektolitrů piva jako druhý největší pivovar ve Slezsku. Po překonání následků první světové války se o rozvoj pivovaru zasloužil sládek František Rosibal, který stál za postupnou kompletní modernizací všech pivovarských provozů, a to především za zřízením nové varny a stáčírny lahvového piva. Před vypuknutím druhé světové války pivovar překonal hranici 100...

Wikipedie a její komunikační potenciál

Nerecenzovaný článek

Josef VACL

Kvasny Prum. 2017; 63(5): 269-272

Wikipedie je nejrozšířenější, nejznámější a patrně nejcitovanější zdroj informací dneška. Nabízí nezanedbatelný komunikační potenciál. Je třeba se zamyslet nad tím, využíváme-li jej dostatečně a jak jej ještě více využívat. Zjistili jsme, že v ni chybí fakta o řadě pivovarsko-sladařských osobností. A také by na ni mohlo být zveřejněno mnohem více o oboru od historie po současnost, od popularizačních až po odborné články, texty. Chybí často i údaje v jazykových mutacích.
VÚPS proto začal publikovat články o svých významných osobnostech i o některých důležitých projektech ústavu. Vedle textů na české Wikipedii byl již publikován text na wikipedii...

Diplomové práce absolventů studijního oboru „Biotechnologie“ a „Biotechnologie léčiv“ obhájené na Fakultě potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha – Ústavu biotechnologie v akademickém roce 2016/2017Nerecenzovaný článek

Jan Masák

Kvasny Prum. 2017; 63(5): 273-287